mubu.cz
Můj profil        Vyhledávání
HLAVNÍ STRÁNKAZPRÁVYKULTURAZVÍŘATA

Rozšiřující se teritoria vlků přidělávají vrásky na čele nejednomu chovateli hospodářských zvířat

Autor: Markéta Bártová
TwitterFacebook
9. 11. 2021, 17:10
Markéta Bártová

V minulosti byl vlk v České republice vyhuben a lidé si odvykli na jeho přítomnost. Pastevci jsou tak jejich návratem do naší krajiny zaskočeni a často si neví rady, jak efektivně svá hospodářství zabezpečit a jak se naučit žít s vlky po boku.

Vlk obecný
Vlk obecný
Foto: Rain Carnation / Pixabay

Na přítomnost těchto krásných šelem si musí lidé a především chovatelé hospodářských zvířat opět zvyknout. Pojďme se společně podívat, jak si u nás vlci vedou a zda se opravdu máme čeho obávat či nikoliv.

Rozšíření vlka obecného

Přestože u nás byl vlk v minulosti vyhuben, postupně se začal vracet v polovině 90. let do Beskyd ze slovenských Karpat, bohužel vinou pytláctví, ale i legálního lovu na Slovensku se vlci v Beskydech do roku 2016 vyskytovali jen občasně. Během zimy na přelomu roku 2017/2018 byla opět po letech potvrzena vlčí smečka. 

V létě 2019 se podařilo potvrdit narození vlčat u smečky v Javorníkách a v dalším roce byla potvrzena úspěšná reprodukce i u javornické smečky a také u smečky ve Slezských Beskydech. 

V roce 2014 založili smečku v CHKO Kokořínsko vlci z Německa a Polska. Máchův kraj se tak stal jejich domovem, kde se každoročně rozmnožují. Od roku 2016/2017 je další smečka také na Broumovsku a v Krušných horách.

To, že se u nás vlkům daří poukazuje to, že v roce 2019/2020 bylo dokladováno 22 vlčích teritorií, která alespoň částečně zasahovala na území České republiky. Smečky nebo páry vlků se kromě výše zmíněných oblastí objevily také v jižních a severních Čechách (Šumava, Novohradské hory, Český les, Doupovské hory, Šluknovsko, Lužické hory, Jizerské hory, Frýdlantsko).

Musíme se jich opravdu bát?

Strach z napadení nebo zabití velkou šelmou je naprosto přirozený. Nebezpečí zabití vlkem je extrémně vzácné oproti zabití člověka tygrem, lvem, leopardem, pumou a medvědem (dochází k nim pravidelně a jsou to stovky případů ročně). Pokud k němu ale přeci jen došlo, jednalo se o jedince nakažené vzteklinou, která v České republice není od roku 2004.

Historické případy, kdy byl člověk vlkem zraněn se většinou týkal právě těch, kteří byli nakažení vzteklinou. V takovém stavu vlk dokáže pokousat i velké množství lidí najednou. Dnes se ale není opravdu čeho bát, jelikož jak jsme uvedli výše vzteklina u nás není, a i kdyby byla, dnes již existují způsoby, jak ji vyléčit i po pokousání zvířetem.

Jestliže vlk neměl vzteklinu a přesto napadl člověka, bylo to ve snaze se bránit. Několik takových relativně nedávných případů je z jižní Evropy, kdy byl vlkem pokousán majitel ovcí, když se snažil chránit své ovce a zahnat vlka holí. Pokud je vlk zahnaný do kouta, chycený do pasti nebo vyprovokovaný tím, že mu člověk vleze do nory, je tu značné riziko, že člověka pravděpodobně pokouše. Je to přirozená reakce každého zvířete, ale ani tak tomu nemusí být. Četnost útoků vlka na člověka je oproti útokům jiných masožravců nebo divokých zvířat nejnižší.

Od roku 1974 není v Evropě prokázán žádný případ, kde by zdravý a volně žijící vlk zabil člověka (k usmrcení dvou lidí vlkem došlo v Severní Americe v roce 2005 a 2010, v obou případech hrála roli nedbalost obětí).

Často se jich tedy bojíme zbytečně, protože náš strach je posílen různými příběhy a mytologií. Ze zkušenosti je tento strach oprávněný a vrozený, ale skutečné riziko napadení vlkem je velmi nízké.

Jak žít s vlky bok po boku?

Pokud vás zajímá jak se žije pastevcům s vlky v Itálii či Španělsku, co se osvědčilo českým chovatelům při ochraně stád a mnoho dalších užitečných informací přináší snímek Beránek a vlk

Jedná se o film, který představuje možnosti, jak účinně zabezpečit stáda před útoky vlků, ale také seznamuje diváky se situací v zemích, kde vlci nikdy nebyli zcela vyhubeni. 

Hnutí DUHA, které je producentem tohoto snímku, dlouhodobě vede program na ochranu velkých šelem v Česku. 

Dokument užitečný pro všechny, především pro chovatele hospodářských zvířat, protože skrze své protagonisty představuje, jaké cesty mohou vést k účinné ochraně chovů zvířat v krajině, kterou také obývají vlci. Toto nelehké soužití lidí a vlků se mapuje jak ve střední, tak i jižní Evropě.

Uvidíte také příběhy pastevců z České republiky z Broumovska i Krušných hor, jež jsou návratem těchto šelem zaskočení a snaží se najít způsoby, jak s nimi koexistovat. Uvidíte ale i spoustu dalších příběhů pastevců z míst, kde vlci nikdy nebyli zcela vyhubeni. Místo jako je například španělská provincie León.

Miroslav Kutal (akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA) k promítání uvedl: „Vlk se stal v posledních letech trvalou součástí jihočeské přírody. Začal se rozmnožovat na Třeboňsku, v Novohradských horách, další teritorium do kraje zasahuje ze Šumavy. Je důležité, aby se chovatelé na příchod vlka připravili, i když v jejich nejbližším okolí smečky zatím neoperují. Film natočený ve třech evropských zemích nabízí inspiraci, jak mohou pastevci svá stáda před útoky vlků zabezpečit.”

 


Štítky: Vlk, Zvířata, Šelmy
Autor: Markéta Bártová, Zdroj: Hnutí DUHA, AOPK ČR


  Diskuze (0 příspěvků)


Témata




EnergoZrouti.cz - zprávy, které hýbou světem