Všichni návštěvníci ZOO Liberec se mohou těšit na nového obyvatele, kterým je jihoamerický hlodavec z čeledi činčilovitých, viskača. Tato roztomilá stvoření byla dovezena do liberecké zahrady ze švýcarské ZOO v Curychu.
Všichni milovníci zvířat by si rozhodně neměli nechat ujít návštěvu liberecké zahrady, která nově poskytuje domov nemalým hlodavcům v expozici po mangustách tmavých.
Viskača je velmi vzácný druh, který je v rámci českých a slovenských unijních zoologických zahrad k vidění pouze v ZOO Liberec.
Liberecká ZOO se každý rok snaží připravit pro návštěvníky nějakou novinku v podobě nového živočišného druhu. Letos již představila kriticky ohrožené gekony modré, ke kterým nyní přibyla i trojice unikátních viskač.
ZOO v Liberci se tak stala první zoologickou zahradou v České republice a šestou ZOO v Evropě (v rámci Evropské asociace zoologických zahrad), která tento živočišný druh chová.
Nyní se tedy můžete těšit na samce a dvě samice, jež liberecká ZOO získala ze ZOO Curych. „Všechna zvířata jsou v reprodukčním věku, takže doufáme, že se brzy budeme moct radovat z přírůstků,“ říká zooložka Dorota Gremlicová.
Už hmotnost samotná napoví, že se jedná o největší zástupce z čeledi činčilovitých. Viskača v dospělosti dosahuje délky těla 45 – 65 cm a může přesáhnout hmotnost 8 kilogramů.
Pro dobré maskování je přizpůsobena barva srsti, tělo je šedohnědě zbarvené se světlejšími chlupy na břiše a mají huňatý ocas.
„Charakteristická je pro ně těžká hlava s velkýma tmavýma očima, kterou zdobí nápadný široký černý vodorovný pruh. Zvíře tak vypadá, jako by mělo černou pásku přes tlamu,“ přibližuje Gremlicová.
Zadní končetiny se třemi prsty jsou výrazně delší oproti předním, na těch má čtyři prsty se silnými a ostrými drápy. Silné a ostré drápy potřebuje k hrabání nor a podzemních cest.
„Pro viskači je také typická výrazná pohlavní dvojtvárnost, samci jsou mnohem větší než samice a kontrastní zbarvení na hlavě je u nich výraznější,“ dodává zooložka.
Viskači ve volné přírodě najdete v Argentině, Bolívii a Paraguayi, kde obývají pampy a křovinaté oblasti. Ve volné přírodě tvoří kolonie čítající několik desítek členů (až třicetičlenné kolonie).
V zemi si tvoří rozsáhlé sítě chodeb a nejvíce aktivní jsou především za soumraku, kdy vyráží za potravou. Viskača se živí výhradně rostlinnou stravou a spásá traviny a byliny, které rostou v okolí.
Novým domovem viskač je expozice ve spodní části zahrady, jež původně sloužila mangustám tmavým. Jejich chov byl ale v liberecké zahradě ukončen.
„Mangustám tmavým se v evropských zoologických zahradách dlouhodobě nedaří, odchovy jsou velmi vzácné a pár mangust chovaný v ZOO Liberec od roku 2015 nikdy neměl mláďata. Po vyčerpání všech dostupných možností, jak zvířata povzbudit k reprodukci, jsme se dohodli s kolegy ze ZOO Plzeň, která se chovem tohoto druhu také zabývá, na přesunu našich zvířat tam. Plzeňští chovatelé tak budou moci více pracovat se složením skupiny a zvýší se tak naděje, že mangusty někdy budou mít potomky,“ přibližuje zooložka Gremlicová.
Skoro polovina britských řidičů podle nového průzkumu pojišťovací společnosti NFU Mutual neuvažuje v příštích...
Největší německý automobilový klub ADAC nabídne od začátku června svou servisní službu i pro cyklisty. Současní...